Ačkoliv patří sběratelství golfových holí mezi světovými golfovými sběrateli až druhé místo za sběratelstvím golfových míčků, situace v českém, potažmo středoevropském či východoevropském prostředí, je poněkud jiná. Golf zde nemá tak letitou tradici jako v západních zemích a teprve v několika posledních desetiletích se začal etablovat mezi širokou veřejností. S tím souvisí i doposud nedostatečně rozvinutý sběratelský trh s historickým golfovým vybavením, kde prozatím (zřejmě pro svou větší zajímavost a jednodušší orientaci v problematice) vévodí sběratelství golfových holí nad ostatními oblastmi.
Sběratelství golfových holí má své počátky v „nevinném“ vystavování golfových holí významných hráčů a členů golfového klubu na čestném a dobře viditelném místě golfové klubovny. Takto vystavené hole primárně sloužily jako vzpomínka či vzdání pocty některému bývalému členovi klubu, který s vystavenou holí hrál. Nezanedbatelným byl také estetický přínos, který s sebou toto vystavování golfových holí přineslo. Rychle ubíhající čas však s sebou přinesl nový aspekt, který takto vystaveným holím propůjčil historickou hodnotu a s tím související hodnotu finanční. Vystavených golfových holí začalo přibývat, a to nejen v klubovnách, ale také v prvních soukromých sbírkách. Po více jak století prvopočátků golfového sběratelství se začala projevovat profesionalizace této oblasti. Byly vydány první odborné publikace věnující se problematice golfového sběratelství a byl zahájen obchod s historickým golfovým vybavením, který dnes probíhá i na úrovni světoznámých aukčních síní. Cena historického golfového vybavení, ačkoliv její jádro vychází z pevně stanovených a měřitelných skutečností, je veskrze individuální a ovlivňuje jí celá řada aspektů, které nemají pro všechny sběratele stejnou váhu. Ty nejstarší a nejvíce ceněné golfové hole dosahují hodnoty počítané v tisících liber.
Lze však předpokládat, že většina laických sběratelů nemá k dispozici dostatek odborné literatury (většinou cizojazyčné) ani jiné zdroje, jak konkrétní hůl identifikovat a určit její stáří. Proto je důležité znát několik základních tipů na určení stáří hole, které sběrateli pomohou se zorientovat.
1) Provedení shaftu: Nejvíce žádané a ceněné jsou golfové hole na dřevěných shaftech. Základní zasazení hole na časovou osu vychází ze skutečnosti, že použití golfových holí na shaftech z jiného materiálu než ze dřeva bylo povoleno v USA v roce 1927 a v Anglii v roce 1930. V následujících letech byly shafty golfových holí rychle nahrazovány shafty ocelovými, které měly delší životnost a lepší herní vlastnosti. Pokud máte ve své sbírce hůl na dřevěné shaftu (a nejedná-li se o moderní napodobeninu), můžeme říci, že s největší pravděpodobností byla vyrobena před rokem 1930.
2) Povrch úderové plochy: Toto kritérium můžeme pro určení stáří golfových holí použít zejména u golfových želez. Do roku 1905 byly úderové plochy golfových holí bez výjimky hladké. Teprve mezi lety 1905-1910 se začaly objevovat první výrobci, kteří přišly se zajímavou inovací, která zvýšila backspin míčku po úderu a jeho lepší kontrolu. Touto inovací bylo drážkování úderových ploch holí. Pokud vlastníte hůl s hladkou úderovou plochou (tzv. smooth face), pravděpodobně byla vyrobena před rokem 1910.
3) Provedení krčku hole: Datovat výrobu hole do roku 1910-1914 lze také v návaznosti na provedení krčku hole. Do roku 1910 byla hlava hole i shaft šikmo seříznuty, vzájemně slepeny a omotány motouzem napuštěným ve smole. Tento typ krčku je označován jako „scare face“. Od roku 1914 jsou již takřka všechny hole vyráběny modernějším způsobem, kdy je krček hole navrtán a hlava hole je do něj seshora vsazena. Tento způsob výroby holí je používán dodnes, i když v mnohem modernější a kvalitnější podobě.